Učivo vlastivědy jsme uzavřeli poslední letošní epochou o nejstarších dějinách naší vlasti. Abychom ho trochu oživili, psali jsme svá jména hlaholicí a odlévali jsme do sádry velkomoravského "Sokolníka". Podívali jsme se také na nástěnku druhého stupně, jak Velkou Moravu výtvarně zpracovali starší spolužáci. V hudební výchově jsme například poslouchali "Obranu Konstantina" od Hradišťanu, gregoriánské chorály, husitský chorál "Ktož jsú boží bojovníci" od Daniela Landy. Postupně jsme se propracovali až k nástupu Habsburků na český trůn, a tak děti mimo jiné tvořily mírovou smlouvu Jiříka z Poděbrad - vyzkoušely si výrobu pečeti a kroucené šňůry. Úspěch mělo opalování okrajů glejtu (kvůli "zestařování" pergamenu). Vyráběli jsme i originální šperky z přírodního materiálu. V českém jazyce jsme se dotkli přínosu Jana Husa pro moderní češtinu a vyzkoušeli jsme si psaní bez "nabodeníček". Myslím, že základy dějepisu z historie naší vlasti žáky zaujaly, někteří prokazovali vynikající vědomosti. Příští školní rok se pak posuneme až do současnosti.